Stmívání

19. června 2018 v 3:49 |  Prznění pohádek
Isabella Snowová neměla sebemenší tušení, co se na ni chystá. Kdyby to věděla, nejspíš by zůstala se svou drahou matkou ve Phoenixu, a nestěhovala by se za svým papíčkem do zapadákova jménem Needles.
Když přijela, pršelo, ba přímo chcalo. Táta jménem Gustav ji vyzvedl na autobusovém nádraží, protože tato prdel světa nemá letiště. Přijel pro ni ve své ojeté felicii, kterou před pár měsíci koupil na eBayi od Pykové Karkulky.
"Bello, vítej doma!" zajásal a Belle bylo dle jeho načervenalých, přivřených očí hned jasné, že je zase...nebo spíš pořád zhulený jak paprika. Zhulený jak paprika byl totiž celý její život, tak ji to vlastně ani neudivilo. Ona sama byla abstinentka, zdržující se jakéhokoliv alkoholu, cigaret, drog, výherních automatů a dokonce i lidského masa. (Nebojte. Zvířecího samozřejmě také.)
Dalšího dne šla Bella poprvé do nové školy. Byla docela dobrá studentka, ale ne kvůli tomu, že by byla chytrá. Byla jen vychcaná. Obloukem se vyhla partičce studentů pokuřující marihuanovou cigaretu přímo před vchodem školy a vklouzla dovnitř. Sedla si do první lavice, což nebyl znak šprťáctví, ale její vychcanosti. "Pod lampou je největší tma!" říkala jí vždy maminka a Bella si tento fakt vzala k srdci. Když sedí v první lavici, nikoho nenapadne, že opisuje odpovědi při písemkách přímo z katedry, na níž ony odpovědi leží.
Přímo vedle ní si sedl mladík, jehož chemický odér šel cítit až do přilehlého lesíka, kde dusil nevinné veverky a sovičky s vyjetýma očima. Ty už tak nevinné nebyly.
Bella ho v duchu soudila. Ale musela uznat, že na smažku nevypadal nejhůř. Měl ještě všechny zuby, končetiny, nehty a zdálo se, že se občas i umyje. I tak ho ale soudila.
Mladík ji ale nesoudil. Ať nasával jak nasával, necítil z ní ani krystalek pyka. Byl jí fascinován a čím dál víc ho přitahovala. Nechápal, jak je možné, že někdo v Needles dokáže přežít bez drog v krvi nebo aspoň v nose, či plicích. Sám byl zrovna sjetý jak pneumatiky Gustavovy felicie, což byl u něj zlatý standard. Nikdy mu to však moc dlouho nevydrželo, kvůli vysoké toleranci. Jeho spotřeba pyka byla enormní, a vařiči z celého Needles občas nestíhali ukojit jeho závislost. Učitelům bylo jedno, že studenti fetují jak o závod. Například o kantorovi, který měl přijít na další hodinu bylo známo, že jede v heráku, a proto často do hodiny vůbec nepřijde. Dnešek byl právě jedním takovým dnem, a proto se Bella s tajemným mladíkem dali do řeči.
Vypadlo z něj, že se jmenuje Edward (přezdívka: Jsem hard), Toluen. Bella ho pořád soudila. Toluenovi byli ve škole známí jako podivíni a elitářské smažky, kteří průměrnými, i lehce nadprůměrnými feťáky opovrhovali a existenci abstinentů popírali.
Edward nedokázal pochopit, že z Belly necítí žádné drogy. Frustrovalo ho to. Na fet měl nos vycvičenější než policejní pes a skutečnost, že na světě existuje dívka, z níž necítí chemii, ani žádnou přírodní bylinu ho mátla, a nevěděl, co si o ní má myslet. Byl totiž jedním z těch lidí, co si o člověku ihned udělali obrázek na základě toho, co daná osoba fetovala. U Belly byl ale ztracený.
Tak na ni jen tak koukal a Bella si myslela, že je to nějaký fanatický úchyl, který si večer bude honit nad fotkou, kterou si někde potají pořídí, nebo stáhne z facebooku, a ve photoshopu upraví tak, aby měla větší prsa a zadek.
Když zazvonilo, Edward vystřelil ze dveří a zmizel. Bella si myslela, že z ní má takový strach, ale ve skutečnosti si šel jen píchnout další dávku, aby zahnal přicházející dojezd.
Po vyučování se všichni rozutekli smažit, hulit, čuchat, šnupat, nasávat...znáte to. Až na Edwarda, který se zdržel s další dávkou na záchodě a byl překvapený, že Bellu ještě vidí ve škole. Bylo tomu tak proto, že nefetovala, a neměla energii se rozutéct spolu s ostatními. Místo toho se pomalu šourala po chodbě směrem k východu a litovala, že si nepořídila auto, kolo, nebo aspoň koloběžku.
Edward, čerstvě nastřelený, ji na chodbě dohnal: "Počkej-Bello-Kam-Jdeš-Já-Tě-Miluju-Teda-Pardon-Můžu-Odvézt-Domů-Co-Ty-Na-To-Řekni-Jo-Prosím." vychrlil Edward rychlostí, která překonala kdejakého rappera, včetně Eminema a Marpa. Bella, která nerozuměla ani slovo se na něj otočila, nechápavě zamrkala a zeptala se: "Co?"
Dřív než stihla nesouhlasit, už byla tlačena směrem k Toluenově autu, z nějž se po otevření vyvalil oblak kouře, pravděpodobně z jeho ranního jointu, který ledabyle položil na palubní desku a nechal jej hořet. Bella, teď již sedící v autě stále plném dýmu se snažila nedýchat, ale i tak měla pocit, že se jí trochu mění vědomí a hloupne. Poprvé v životě byla omámená něčím jiným, než pohledem na statného a plodného samce, popřípadě na krásnou a chytrou samici. Bella je totiž bi. Bisexuální, bipolární a bilingvní.
Edward Toluen vyhodil mírně přihulenou Bellu před jejím domem, ačkoliv si nepamatovala, že by mu říkala adresu. Vlastně si adresu nepamatovala vůbec. Nepřemýšlela nad tím moc dlouho, vystoupila a zapadla...zpátky do sedačky. "Tývole," řekla. Edward se uchichtl: "Ehehehehe. Tenhle model jsem vypěstoval sám doma. Budeme spolu chodit? Ehehehe."
Tak si Bella našla prvního kluka.
Když ji byl Edward představit rodičům, poznala také zbytek Toluenových. Rodiče Carlisle (který na koksu vydělal majlant) a Esme (která už moc smažit nechce) a Edwardovy sourozence Alici (o víkendech kalící), Emmeta (co drobky pyka zametá), Rosalie (co se vždycky přestřelí), a Jaspera (který říkává: Ja-s-per-níkem neměl nikdy začínat!)
Jejich dům byl obrovský. Ještě aby ne, když každý ze sourozenců měl svou vlastní varnu a kus zahrádky, kde pěstovali co jim právě přišlo k chuti, a nebo dobře vydělávalo.
Bella celý večer pokukovala po Alici. I když byla vysmažená, vůbec ji nesoudila. V momentě, kdy Edward odešel chcát, jak Bellu nezapomněl informovat, Bella využila momentu, kdy byla s Alicí sama, a zeptala se jí, v čem jede.
"Většinou jedu v pyku, ale při zvláštních příležitostech neopovrhnu kvalitním koksem," řekla Alice a popotáhla nosem. Bella, právě zažívající flashback z THC, kterého se nadýchala v Edwardově autě, byla Alicí fascinována. Ba přímo přitahována! Přistihla se, jak Alici svléká pohledem, a Alice si toho všimla. Odtáhla Bellu do svého pokoje, kde...dělaly lásku.
Bella se s Edwardem ani nemusela rozcházet, protože je načapal a rozešel se s ní sám. Uraženě odkráčel do svého doupěte a mumlal si něco o zasraných lesbičkách.
Čas šel dál a Bella se o své nové partnerce a její rodině dozvídala zajímavé věci. Tak například, Toluenovi nevycházeli ven, pokud svítilo slunce. Ne proto, že by byli upíři, i když i to některé konspirační teoretiky v Needles napadalo. Bylo to proto, že jejich dům byl tak plný pyka, že v něm snad i spali, a proto byli pykem od hlavy až k patě pokrytí. Když pak vylezli na sluneční světlo, krystalky se začaly třpytit a budily tak dojem, že Toluenovi září. Ze začátku jim to bylo jedno, ale po jednom incidentu, kdy se pár smažek z chudinských rodin vrhlo na Toluenovy a začaly je ošňupávat, si to vycházení na sluníčko rozmysleli. Rovněž se o rodině dozvěděla, že když jsou čerstvě nastřelení, umí nadpřirozeně rychle běhat. Bella by to nahlas nepřiznala, ale drogy ji fascinovaly čím dál víc. Až se jednou svěřila Alici: "Chci být to, co ty." Alice vybouchla vzteky. "Nevíš, co říkáš! Smažkou nejsi na zkoušku, ale na celý život! Není to nějaký výstřelek módy, který ti přijde cool, je to životní styl!"
Bella tak dlouho naléhala a prosila, až jednou Alice svolila: "Nastřelím tě pykem, ale jen pod jednou podmínkou. Vezmeš si mě za ženu."
A tak byla svatba. Bella byla stejně bílá jako pyko, které hosté házeli na novomanželky, když se již sezdány vzdalovaly od oltáře. Opodál se na stromě houpal oběšený Edward, který nezkousl jak podraz od životní lásky Belly, ani svoji závislost.
Když přišlo na svatební noc, Bella si svlékla svatební šaty a pomalu se usadila na postel. Alice k ní pomalu přišla, v ruce svírala stříkačku s naředěným pykem a o chvíli později pomalinku penetrovala Bellinu ruku. Protože to bylo její poprvé, trochu ji to zabolelo. Lehce sykla, ale Alice byla něžná. S láskou, pomalinku tiskla píst a Bella slastně vydechla, když se blížilo vyvrcholení celého večera. Zavřela oči a zaklonila hlavu. "Ach, ano, pokračuj."
...A tak se Bella poprvé přendala. Opakovala to pak každý měsíc. Pak každý týden, každý den...každých pár hodin. Vypěstovala si takovou závislost, že na ni byla krátká i její žena Alice (co vždycky byla nejvíce), a tak se obrátily na pomoc Belliného otce Gustava. Ten byl pořád zhulenej, a tak mu bylo jedno, že jeho dcera sjíždí pykové svahy, ale souhlasil, že si ji doma nějakou dobu nechá na detox. Alice odjela pryč, aby Belle nezpůsobovala chutě.
A Bella seděla ve svém pokoji a tupě zírala z okna. Seděla tam dny. Týdny. Měsíce. Chybělo jí pyko. Na Alici si tou dobou už ani nevzpomněla, ale na pyko myslela dnem i nocí.
Jednou na ni zazvonil kamarád z dětství: Jacob (co se vždy vším překop) Crack, a vytáhl ji ven. Jacob nebyl klasický feťák, jako byli Toluenovi. Byl něco daleko horšího. Byl to nácek, alkoholik, volič Trumpa a člen Ku-Klux-Klanu a v neděli chodil do kostela ředit si svěcenou vodou. Nic nedělal napůl. Když fetoval, tak vždy do bezvědomí. Když mlátil lidi s jinou barvou pleti, než jeho vlastní, tak taky do bezvědomí. Ale častěji než cokoliv jiného si píchal steroidy.
S tímhle pošukem se Bella začala tahat následující týdny, aby nějak přežila absťáky po pyku. Párkrát si taky píchla nějaké steroidy, protože její závislost na jehle byla silnější než její soudnost, nicméně touhu po pyku to stejně nezahnalo.
Jacob ji učil jezdit na segwayi. Jednoho dne na něm málem vrazila do dopravní značky a ten adrenalin v ní vyvolal stejný pocit, jako když se přestřelí pykem a není si jistá, jestli to přežije. Měla pocit, že její život má najednou zase grády. Od té chvíle dělala jednu píčovinu za druhou, na což si i nechala napsat omluvenku od gynekologa do školy, aby měla více času: zkoušela jezdit autobusem bez placení, dveře s nápisem "k sobě" vždy otevírala od sebe, po chodníku z kostek chodila v podpatcích, když nesla Jacobovy steroidy v kabelce, tak je vytratila po cestě, pravděpodobně když si vytahovala mobil, sedla si ve svých bílých šatech na modrou lavičku s cedulí "čerstvě natřeno", prala červené oblečení dohromady s bílým oblečením práškem na černé, řekla Jacobovi, že je napůl mexičanka, hledala čisté jehly v popelnici za domem a nakonec vyhrabala ze země Edwardovu mrtvolu a ošňupala z něj veškeré pyko, v němž byl ještě stále obalen, ačkoliv už ho nebylo ani zdaleka tolik, protože zbytek sežrali červi a žížaly.
Bella, kterou náhle osvítilo, dostala geniální nápad a našla si dealera pyka, který byl po celém Needles známý tím, že ačkoliv si nepíchal, tak píchat chtěl, ale neměl s kým, a proto když byl dobrý, pouštěl si porno a měl ho v ruce klidně i sedm hodin.
Bella tedy měla své pyko. Jacob měl svoje steroidy. Gustav měl své hulení. A co se stalo s Alicí?
Odjela do Itálie fetovat s ještě elitářštější rodinou, než byli Toluenovi: Valiovi. Chvíli čekala, že pro ni třeba Bella přijede a odvede ji zpátky domů, ale pak doufat přestala a před láskou upřednostnila svou závislost, jak se konec konců dalo očekávat.
Zbytek Toluenovic rodiny se po pár letech přestěhoval do jiného města, jak to dělali každých pár let, když benga chytli stopu a začali je podezřívat, že mají co dočinění s varem pyka a nevysvětlitelnými úmrtími.
Bella se nakonec rozhodla vrátit ke své matce. Když odjížděla, pršelo, ba chcalo. Táta jménem Gustav ji odvezl na autobusovém nádraží, protože tato prdel světa nemá letiště. Ale pak ji přejel ve své ojeté felicii, kterou před pár lety koupil na eBayi od Pykové Karkulky.
"Bello, promiň." Zamžoural na mastný flek na vozovce a potáhl si z tučného jointa.
Na pohřeb...tedy na pohřbu se sjeli úplně všichni. Bellina máma, táta, Toluenovi, Crackovi, v čele s Jacobem, který přijel na segwayi, učitelé, gynekolog a dokonce i úplně cizí smažky, které prostě chtěly fetovat zadarmo.
I my jsme tam byly. Všichni fetovali až do rána, (toho, co přišlo za týden a půl) a Bellin hrob zasypali místo hlínou pykem, které bylo uvařeno speciálně pro tyto účely (čtěte: bylo velmi nekvalitní a nechtěly ho ani ty nejzoufalejší smažky.)
Nakonec přestalo pršet a vysvitlo slunce. A nejen Toluenovi, ale také všichni ostatní návštěvníci pohřbu se v okamžiku leskli jak psí kulky obalené krystalky toho nejlepšího pyka.
Duch Belly, který to veselí pozoroval z povzdálí popotáhl nosem. Jednou, dvakrát, třikrát...a vypařil se v malém obláčku dýmu, který by si někdo mohl jednoduše splést s kouřem z jointa, který vyfoukl Gustav směrem k setmělému nebi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama