Perníková Chaloupka

10. června 2018 v 23:09 |  Prznění pohádek
Hluboko v lesích žil jeden delaer. Malá ryba. Dealoval jak uměl, ale vůbec mu to nešlo. Všechno párno totiž zfetoval sám, nebo mu kolemjdoucích smažek bylo líto a dával jim pyko zadáčo. Tenhle dealer měl dvě desetileté závislé děti, Jeníčka a Mařenku. Jejich maminka se přešlehla a umřela už dávno, místo pyka jí někdo podstrčil fentanyl smíchaný s omítkou.
A protože tahle malá ryba už neměla love ani na utáhnutí své vlastní závislosti, natož na utáhnutí závislostí svých dvou nenasytných dětí, rozhodl se se jich zbavit.
Vzal je přesmažené v noci do lesa, dal jim každému po gramu na rozloučenou, vyvolal jim stíhu, že je sledujou benga a pak utek.
Děti se po tmě v lese bály, vystíhované, jen s psaníčky v kapsách. Ani buchny jim tu nenechal. Měly jen pár malých bankovek, které šly v nejhorším případě použít jako šňupátka.
"Co budeme dělat?" Zeptala se Mařenka.
"Musíme najít cestu ven z lesa. A nekřič tolik, ti cajti tě jinak uslyší!" zašeptal paranoidně Jeníček.
Pokračovali lesem a sem tam za sebou trousili drobečky pyka, aby v případě potřeby našli cestu zpátky. Co nevěděli bylo, že je sledovala veverka, která utrousené pyko žrala, a pak ji obsadili do vedlejší role v Době Ledové, takže jim to bylo k ničemu.
"Jsou nám v patách!" Zašeptal sotva slyšitelně Jeník.
"Vylezeme na strom a schováme se jim!" Chytla se jeho stíhy Mařenka.
Vylezli na nejbližší strom a dali si menší čáru. A protože byli přejetí, a zornice měli jako talíře, nebylo pochyb, že ten rozmazaný flek co vidí v dáli je světlo.
"Není to policejní stanice?" Pokračoval Jeník ve svých stíhách.
"Moc na výběr nemáme. Jestli je, můžeme udat toho čůráka co se nás zbavil, protože už neměl na pyko. Jsme nezletilí, nic nám nemůžou udělat." zaválela Mařenka.
"Tak teda jdeme."
Jeník neochotně slezl ze stromu a začal si to vykračovat tím směrem, kterým viděl světlo.
Když se děti přibližovaly k jeho zdroji, dříve ho ucítily než uviděly - nebyla to fízlstejšn, byla to varna pyka. Nebylo o tom pochyb. Ten zápach se nedal splést s ničím jiným. A co víc, celá varna byla posypaná perníkem.
Děti si vyměnily pohledy a celé rozradostněné se vrhly na perník. Válely se v něm, šňupaly ho, jedly ho, házely ho po sobě. Poblily se.
V tom se z varny ozval nakřáplý hlas: "Kdo mi to tu žere perníček?"
"To nic, to jen větříček." ozval se Jeník.
"Zasraný počasí, ještě by mohl přijít déšť a všechno to bude naředěný a vsáklý do půdy, místo toho, abych si to šlehla."
Mařenka zašeptala: "Co když zaklepeme a zeptáme se na cestu ven z lesa? Třeba nám dá trochu pyka a nějaké buchny na cestu."
Jeník přikývnul: "Nic jiného nám asi nezbývá."
Děti zaklepaly na dveře varny. Otevřela stará vařička, (shodou okolností sestra babičky Pykové Karkulky) a zamžourala na Jeníčka s Mařenkou.
"Pojďte dál, chudáčci, vypadáte vyhládle! Mám tady spoustu a spoustu jídla které nikdo nejí! A taky musíte být strašně unavení. Pojďte, ustelu vám postele."
Jeníček s Mařenkou si ani nestačili vyměnit vyděšené pohledy, když už už byli vtáhnuti dovnitř. Seděli u rozviklaného stolu a před nimi ležela hromada rohlíků. Noční můra každého feťáka, i toho desetiletého.
"Ale...my nemáme hlad," špitla Mařenka a odstrčila rohlíky.
Ve vařiččině očích blesklo poznání: "AHA! VY JSTE SMAŽKY! To řeknu, pojďte, naředím vám."
Vyprávěli si dlouho do rána, protože měli povídavou. Vymysleli plán, který také zrealizovali: Na otce dětí zavolali benga za zanedbání péče, a děti poslali do pasťáku, kde bylo drog pořád hafo.
V osmnácti odtamtud vystřelili a nastěhovali se k vařičce, která je naučila tajný rodinný recept. Když umřela, převzali řemeslo po ní.
Jejich dobrou kamarádkou se stala i Pyková Karkulka. Začala si něco s Mařenkou, ale moc často se hádaly o dávku, tak se nakonec rozešly.
Na Jeníka s Mařenkou nikdy nikdo neposlal benga, protože měli nejlepší matro v okolí.
Až jednou, když už byli staří, se něco posralo a při varu vybouchli.
Stovky smažek je oplakávaly. Od té doby už pyko nikdy nebylo stejné.
Tak zemřeli poslední vařiči, kteří znali tajnou recepturu Pykové babičky.

KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama